Bodláci - Kolemjdoucí

Novinky Oddíl Oddíl živě Plácostroj Kontakty Mapa webu

Bodláci Oddíl živě Kolemjdoucí vyprávění Jak šla Čikala do kina

Jak šla Čikala do kina (sepsala Fíja)

Jednou takhle šla Čikala do kina. Na Krále Artuše na Flóru. Ale nebyla sama, šla s ní Marka a já. Pro mě byla teda Flóra skoro nadlidskej výkon, ale ztratila jsem se tam jenom asi dvakrát, než jsme se sešli. Nahoře jsem se začala vrhat k pokladně, že jako budu kupovat ty lístky, jenže Čikala byla rychlejší (ať už si nikdy nestěžuje, že musí furt kupovat lístky, protože se k tomu hrnula přinejmenšim dobrovolně), Marka zůstala takticky opodál.
Ujistili jsme se, že studentskej lístek stojí stejně jako dětskej, a Čikala se tvářila, že úplně přesně ví, co chce. Tak jsem jí dala svoje peníze a nechala ji napospas mladíkovi u kasy. S Markou jsme se kousek vzdálily a řešili jsme, kdy Čikala zavolá, že potřebuje studenský průkazy nebo tak něco. A ono furt nic - pořád se vybavovala s tim pokladnim - asi desetkrát tak dlouhou dobu, co se normálně kupujou lístky. Myslim, že jsme zhlídli trajlery na všechno, co se dalo.
A pak se konečně Čikala vrátila. Nechtěla nám nic řict. Museli jsme jí uplatit kuřecí ruličkou od mekáče (která byla děsně hnusná), aby nám vyprávěla, jak to všechno bylo:
Pro zjednodušení se rozhodla, že koupí všechny ty lístky dětský, aby nemusela ukazovat můj ani Marky průkaz. Jenže mladík jí oznámil, že dětský lístky jsou do dvanácti let (to jsme věděli), ale že film je do dvanácti nepřístupnej (to jsme nevěděli). Trapas! Tak nevěděla, co má dělat, ale pán jí řek, že se nic neděje, a že bude stačit, když mu nadiktuje svoje jméno a adresu a všechno ostatní. Tak pořád ještě nevěděla, co má dělat, ale na Artuše chtěla a my taky, tak mu se sebezapřenim řekla, co chtěl. Pak jí už konečně nechal zaplatit, dal jí lístky a propustil jí. Takže někde na Flóře maj teď Čikalu v evidenci jako nezbedný dítě, co chce chodit na nedoporučený filmy a ještě tam tahá svoje kamarádky. Nebo jí třeba volali domu, jestli to rodiče věděj. Kdo ví....

Ale myslim, že příště, až půjdu s Čikalou do kina, budu kupovat lístky já, abych jí odčinila trapas s pokladnim, co jsme jí způsobili a aby se jí zas nevrátila noční můra, že musí pánovi dávat jméno a adresu. (Ale nebojte, Čikala má víc zážitků s kupovánim lístků, s radostí vám je bude vyprávět)

 
© by Béra a webslave Nóblhóch