Zastav své kroky, kdo naslouchat chceš …
Ve Hvězdě jsme své kroky zastavili a poslouchali. Smutný šašek zpíval o dávných dobách, kdy byl vysazen dub na paměť bratrství a o tom, jak to bylo dál. Plynuly věky, synové nedbali slibu svých otců, dub přestal růst a sílit a nakonec uschl docela.
Šašek byl vyhnaný z knížecího dvora a teď bloudí krajem …
Dostali jsme svitek, na kterém je celý příběh napsaný – postupně ho odhalujeme a zpíváme.
… třeba se strom opět zazelená…