LT 2006 - Vlaštovky
Červajs
Ve jménu Thór!
Jdeme hrát hru a uprostřed ní se ozve hudba, která způsobuje pocity šílenství. Co je to?
Hra přestává a my se jdeme podívat, co hudbu vydává a kde. U mola nad potokem je Ohnivá saň! Hudba nepřestává a my si uvědomíme, že to jsou Vendolové. Hudba náhle umlká a Saň mizí. Obracíme se a u Haciendy hoří ohníček, co je zase tohle?
Jdu se k němu podívat a zděšeně odskakuji - Beraní lebka! Lekla jsem se a v tu chvíli přibíhají Piktové a v lebce něco nachází, nejaký svitek papíru, a já si říkám, že jsem asi slepá. Magnetka rozhrábne oheň pod lebkou-oltářem a nachází stopičku si čtyřmi drápy. Hurá, taky něco máme!!
Ráno se probudím a slyším kapky, jak dopadají na týpko. Ach jo, stále prší, doufám, že Harley nezkazí budíček, nebo bude pršet neustále.
Poved se jí, ale prší dál a hladina potoka se o něco zvedla. Udělali jsme Vodočárky, to je prkýnko, na jehož horním konci je HODNĚ (MOC) VODY a červené čárky a dole je MÁLO VODY a čárky zelené!
V potoce je víc vody, ale už moc nestoupá, ale zato začala týct z pole Grand kaňonem a Creekem, který vytéká u mola.(ty názvy nejsou oficiální, jen moje pojmenování z tábora).
Mraky se trhají a vysvítá sluníčko a důstojník přes lidi vyndavá suché věci z Haciendy. Je zima a důstojník přes mytí nese další hrnec s teplou vodou do umývárky a další se jdou umýt a pak usušit do vyhřáté Haciendy.
Usínáme úplně čistí, s přáním, ať je zítřek krásný prosvícený den. A byl, a všechny další též, až do konce tábora, který byl veselý i smutný, ale ve všem nádherný. Veselý táborák byl obzvlášť vtipný a Závěrečný vážný. Ďalka a Magnet dostaly Úmluvu a jestli jsem na někoho nebo něco zapomněla, omlouvám se.
Z každého tábora zůstanou v paměti okamžiky štěstí a pohody a úsměvy na tvářích, vzpomínky...
Červajs
Čikala
kap-kap-kap-kap...
čvacht, čvacht, čvacht, -
"Čikalo, vstávej - máš hlídku"
Otočím se a vidím Škarrp. Týpko je na petrolejce, všichni spí, prší. Jsou slyšet jenom dopadající kapky. Za chvíli je 5:45 - musim jít pro nákup. Beru si minci, pláštěnku a vozejk a vyrážim. Na lávce zakřičím (vlastně jenom řeknu) "Ve jménu Frigg!" a vydávám se dál skrz Průsmyk pro jídlo. Při cestě zpátky na lávce zase zakřičím (řeknu) "Frigg!"
Ale zdá se mi, že je nějak hodně vody. Takže se jdu podívat k Brodu. Tam, kde jsem měla položený klacík, ukazující výšku hladiny vody v potoce, byla jenom voda. Jdu si dát minci do kapsičky na minci a jdu ke kuchyni, kde nechám jídlo.
Vodočárky ukazují jenom pět čárek a když jsem odcházela, bylo jich vidět sedm. Takže jdu vzbudit Béru. Po chvíli jsem byla znovu u Vodočárek a ty ukazovaly čtyři a půl čárky! Když jsme k Vodočárkám došly s Bérou, byly tam čárky už jenom čtyři.
Myslím, že už ani nemusím psát, že téma tohoto tábora byli Vikingové. Že každý měl svou minci a při odchodu z tábora se zvolávalo "Ve jménu" + podle toho kam jsme šli příslušného boha.
Nebo příchod Vendolů, při kterém se objevovala hudba jak popisovala Marka: při které tuhne krev v žilách.
Dobře si pamatuju Červajs obcházející velkým obloukem berana, nebo Magnetku křičící když jsme jeli s Červajs na lodi plnit úkol v Závěru. (Magnetka křičela, protože ji unesli, protože nejela s námi na lodi.)
Nebo když jsme přijeli na Četu a já s Harley jsme šly pro vodu a zpátky jsme se vracely přes pole a pak jsme se dozvěděly, že nám šla Marka naproti s baterkou, a tak ji šly Červajs se Žvyžlou hledat.
Čikala
